středa 24. srpna 2016

V lese

Tak v tomhle lese chytil Pan Ovečka první klíště. Strašně mě mrzí, že na světě existujou věci, před kterýma ho nedokážu ochránit. Jako když měl třeba teplotu a tak plnej nos, že se celou noc budil. Jediný co jsem mohla dělat, bejt co nejblíž u něj a konejšit ho.


Oběd pro Pana Ovečku

A taky pro mě. Baví mě, že už můžeme spoustu věcí jíst společně a tak jsem dneska místo rýžovejch vloček zkusila pravou rýži. :) No co, když moh u babičky lehce přesolenou polívku, tak mu moje vaření rozhodně ublížit nemůže. :)

Doma je prostě doma a mamka vaří nejlíp. :) Ne ne ne, nepřeháním, dneska se mi to vážně povedlo. :)
Při první lžičce ketrou jsem Panu Ovečkovi dávala, jsem byla trošku napjatá. Vyplivne, nevyplivne... Nevyplivl. To mě vždycky tak poteší, když brouček papá. :)


Recept je jednoduchej.

Na másle orestujeme kuřecí maso a pak postupně přidáváme zeleninu. Nejdřív mrkev, tu taky trochu zpražíme, protože je nejtvrdší a pak rajče a jarní cibulku, které už jen dusíme pod pokličkou. Na závěr přihodíme hrst sladké kukuřice a základ máme hotový.
Zelenu smícháme s rýží pairboled a oběd je na světě.
Solíme jen maličko, zelenina i maso na másle jsou výrazné dost a navíc je to pro Pana Ovečku a tomu já zatím moc nesolím.

Pro dospěláky doporučuju přikořenit bílým pepřem.

Chuť byla lehce nasládlá, máslová s jemnou příchutí rajčat.

pondělí 15. srpna 2016

Celerová

polévka:

Celer
mrkev
jarní cibulka
máslo
sůl

noky:

vajíčko
dětská krupička

Celer, mrkev a jarní cibulku nakrájíme na kostičky a povaříme do změknutí. Přidáme oříšek másla, sůl a noky, které lžičkou dáváme do hrnce. Zeleninu můžete malinko našťouchat a do vývaru případně přidat zeleninový bujón.


neděle 14. srpna 2016

Malá modrá



Tak už mám taky. Case needles. Dlouho jsem přemýšlela jaká bude. A je nejkrásnější, i přes ty křivý švy. Je prostě má.

S Panem Ovečkou je to fuška, ale díky taťkovi, to dopadlo dobře. A já se navíc nikam nehnala, přemýšlela jsem dvakrát až třikrát, než jsem řízla, nevšímala si jich, i kdyby bořili barák a až na malou chybu, kdy jsem zapomněla na šňůrky :), se mi podařilo zdárně došít až na konec.

A tak si vám dovoluji představit Malou modrou :)






A tvůrčí proces. :)


čtvrtek 4. srpna 2016

Malý horolezec

a máma z toho přečasně zešediví. :D

Už vážně nevím, kam ty věci mám stěhovat. Všechno co šlo, už je hore a hore se už taky nic dalšího nevejde.

No co už, aspoň je vidět, jak je šikovný a za pár měsíců či let ho to snad přestane bavit. :D
Každopádně jsem ráda, že už je večer, a já si můžu v klidu sednout. Máme tu nový rozměr růstu - hlídat, aby si nerozbil držtičku. :D



A to už ani nemluvím o tom, že když jsem se šla odpoledne vyčůrat, vrátila jsem se a Pan Ovečka stojí na nejvyšší příčce schodech na patro. Jak já se orosila... A to přísahám, že jsem čůrala nadvzduchovou rychlostí, takže on musel stejnou rychlostí lézt. :D



Tak tam taťka provizorně přidělal překližku a zítra vyrobí panty. Hurá.

středa 3. srpna 2016

Čínské autíčko

od babičky je úplně nejlepčí, říká Pan Ovečka.
Je to takový to autíčko s kterým, když uděláte hen hen hen, jede setrvačností samo dopředu. :)

A co se do něj dá naložit věcí. A jak umí krásně bourat. A jak před sebou dokáže hrnout kulatý věci.
A máma říká, že jí baví taky. A to na auta moc není.

A v neposlední řadě jeho předností jsou jeho krásný barvičky... :)