pátek 26. listopadu 2010

Eragon

Kočkodlak ? Zhrozila jsem se asi ve čtvrtině knihy, kterou mi vřele doporučovala kamarádka.
Bichle jako hrom a napsal jí člověk o pár let mladší než já.
Dokonce má fotku na přebalu. Kdyby nenapsal Eragona, asi by to byl obyčejnej obrýlenej teenager, jakých je spousta. Takových těch co na střední pokukujou po nejhezčích holkách (který dělaj roztleskávačky a choděj s fotbalistou Bobym), ale doopravdy leží v knížkách a o těch holkách si maximálně nechávají zdát a žít začínaj až tak někdy okolo třiceti, kdy se jim zahojí akné a dosáhnou úspěchu v práci, kterou nade vše milujou. Ne že bych proti nim něco měla. Spíš naopak, fandím jim. Boby i roztleskávačky si už nějak poraděj. Boby nakonec skončí někde v autodílně a roztleskávačka bude mít možná v osmnácti první dítě.
Kdežto ten člověk, co napsal Eragona, bude ten, co bude mít úspěch.
Ale kočkodlak ? Co je to za hovadinu? Na kočkodlaky já prostě nevěřím. Máme vlkodlaky, upíry, trpaslíky, neživé, troly a tak dál, ale kočkodlaky?
Dokonce jsem se ptala i muže, jestli se s nimi někdy setkal, řek, že ne, ale nakonec si vzpomněl, že snad maximálně v Pratchettovi a to ještě jako vtip, "dyť víš mámo, jak Pratchett píše." "A pak znám ještě dlakodlaka", uzavřel téma kočkodlak můj muž.
Jenže když chcete bejt slavnej a chcete, aby se v dnešní době vaše knihy prodávaly, musíte prostě šokovat.
Takže tady máme knihu o 500 stranách a v ní kočkodlaka.
Ale je tam ještě Safira a Murtagh a Ayra a Eragon snad taky jednou dospěje a navíc taky trpaslíci a vůbec... Kniha Eragon skončí tak nemožně těsně po bitvě, že ten, kdo dočte až do konce prostě musí jít a půjčit si další díl.
Takže jsem si dneska z knihovny potupně nesla Eldesta a blíží se čas, kdy se budu muset kamarádce přiznat, že jo, že je to dobrý a že mi vlastně vůbec nevadí, že je Paolini tak mladej a že vlastně Solembuma zbožňuju a čekám, kdy se v knize zase ukáže.

Ps : Koukám na svou kočku a přemýšlím. Ale ne, prostě neexistujou...;)


pondělí 8. listopadu 2010

Ponožková

Včera jsem nafotila praní ponožek.
Byl to pro mne velmi silný zážitek. ;)
Hlavně z toho, že už se nesrážejí, nerozplítají se (to naštěstí neudelaly žádný fusky), daj se nosit, hřejou a jsou i tak trochu pro parádu...
Zkrátka jsem to dokázala a někde v koutku duše jsem na sebe pyšná (červenám se).
Cesta byla trnitá. Bezpočtukrát jsem párala, zase znovu odkládala, hledala srozumitelnější návody, skoro už to vzdávala,
a dnes jsem si nafotila jejich praní.

Mám radost.


Pozvolné namáčení.


Šudlání a žmoulání.


 Propírání.


 Máčení.


Máchání.


Mačkání místo ždímaní.


Trocha aviváže, abychom přerazily pach ovčích bobků...;)

 Sušení.


Pořád sušení, hlavně ty ovčí (pruhovaný) špatně schly, ale po ránu už se jim zvedaly prdelky...;),


pak hurá nad vafky, protože už nás nebavilo čekat.


 a tady i s modelkou.


Pózovala, prala a sušila Lída. Děkujeme...;)

sobota 6. listopadu 2010

Taštička

Dneska jsem hledala nějakou hezkou fotku a v tom bordelu jsem našla toto :


Živě se mi vybavilo, jak dlouho mi trvalo, než jsem ji upletla, ale nakonec se zadařilo.
Slibovala jsem jí původně k narozeninám v březnu, ale nakonec byla hotová až na vánoce.
Příze je na pohled moc hezká (100% bavlna), ale plete se na jehlicích cca 2,5 a navíc je motaná ze spousty tenkejch nití a ty nitičky jsou začarovaný tak, aby co nejvíc překážely. ;)

PSS : Pleteno jen a jen hladce, obdelník odpovídající délky a šířky (zkoušela jsem, jestli do něj "zabalím" knížku A5) a pak popruh kterej jsem použila i jako bočnici kabelky. Pozor, ať neuděláte stejnou chybu jako já. Do délky popruhu připočtěte i délku, kterou je potřeba použít na bočnice.
A nakonec se to celé podšilo květovanou látkou.

PSSS : Jestli se inspirujete, pošlete mi fotku, pěkně prosím. ;)

středa 3. listopadu 2010

Pletené záložky

Nápad je od Petrakoty (díky, díky, díky..;), provedení ala Onqa...;)


A budu mít dárešky na vánoce. Jupííí.
A budu je moct začít dělat týden před vánocema a i tak to stihnu. Jupííí.
A všichni budou děsně nadšený. Jupííí.
A přestanu plést ponožky a už budu plést jen záložky. Jupííí.

No tak ne, no...
 


sobota 30. října 2010

A zase ovce

Já vím, že ovčí vlna je z ovce, ale až dneska to vím opravdu jisto jistě.
Včera sem si totiž přivezla pár klubíček z SDS a jak si tak dneska pletu první ponožky, nějak mě napadlo si k tý ponožce přičichnout.
A fakt že jo. Je to jasný, je to fakt z ovce. Ten odér je nezaměnitelnej. Úplně se vidím někde na louce, jak volám : "Jééé, Tome, támhle sou ovce, poď se na ně kouknout." A pak přijdete blíž k ohradě, koukáte na ovce, cejtíte trávu, bobky, slámu a rozplýváte se nad zablácenejma jehňátkama.
No a teď sem jak fetišista. Pořád k tý vlně čichám, jestli se mi to třeba nezdálo a jestli to třeba není vůně z výroby, ale není.
Je to fakt ovčí vlna z ovce.
Až já je budu někomu dávat, myslím ty ponožky, to bude ještě zábava. Až budu hlásit, že "Sou trochu cejtit, ale to je dobrý, to se určitě vypere."
Takovej fuskovej seconhand. Měla je na sobě ovce, ale jen jednou, přísahám...;)

PS : A ještě něco. Včera mi volali a říkali, že některý klubíčka ještě nejsou vyrobený a já sem pak jela autem a říkala sem si, jak můžou bejt vyrobený, když sou z ovce. Ovce se přeci nevyrábí. A je mi jedno, že na ovci nerostou klubíčka, ale rouno. Prostě se nevyráběj, když sou z ovce. Ty prostě vyrostou.

A basta.

čtvrtek 21. října 2010

Barvínkovo dobrodružství

Už sem zase jako prase...;) Ale ano, samozřejmě, že mám rukavice. Dokonce několik párů, ale pokaždý si je vezmu, až když zjistím, že už mám zelený nehty, modrý ruce a půlka kuchyně je puntíkatá. Grrr...;)
A dneska sem si ještě ke všemu zničila svoji oblíbenou misku salátovku.
Nu což, koupim si novou a lepší a tuhle už budu používat jen na barvení.
Zjistila jsem totiž, že ve finále se nejmíň bordelu při barvení nadělá, když se barví ve dřezu a látka se pak vaří v mikrovlnce.
Prostě si namíchám barvu do misky, ve vlažné vodě namočím látku, lehce vyždímám, pak ji ponořím do misky s barvou a dám mikrovlnit.
Sypanou batiku "sypu" rovnou ve dřezu a pak mikrovlním v sáčku, nebo od teď už v bývalé salátovce (chce se mi plakat...;))
Na přiloženém fotu je dnešní výtvor. Ovčí vlna a s mohérem. Takhle to vypadá ješte neusušený a nevymáchaný. Obávám se ale, že se většina barvy odplaví, i když je to barva speciálně na vlnu.
To nevadí. Vzhledem k tomu, že mám tvůrčí krizi a nic se mi nechce, bude i světle světlá vlna lepší než nic.

Konec hlášení.

Zdraví Barvínek...;)


Ps : Až to vymáchám, možná to ještě vyfotím.
Pss : Kdyby mi snad chtěl někdo poradit nějakej fígl, jak nabarvit vlnu na tmavo, tak sem s ním.
 

Je pravá

Dnes jsem si zase zajela pro PRAVOU ovčí vlnu do Ignisu. Vybalila z tašky, pohodila na křeslo a odběhla uklidit nákup do lednice. Za chvíli z pokoje slyším šustění igelitu, tak se jdu podívat, co se to tam děje a zjišťuju, že Hýta už ověřuje "pravost" klubíček.
Pravá jsou všechna. Už v nich leží asi půl hodiny.
Musím si někam zapsat, že nesmím plést fusky pro alergiky...;)

úterý 12. října 2010

Díky za kamarádky

Dneska sem v trafice poslouchala rozhovor dvou dam. Jedna byla maminka několika měsíčního mimina a ta druhá novopečená babička.
Bavili se o porodu Sofinky.
Ta první se nejdřív ptala na Jméno. "Jmenuje se Sofinka, ale já sem jí posledních pár dní před porodem říkala : Sófo, pojď už konečně ven" a zasmála se.
"A jaký byl porod ?", ptá se zase ta první.
"Začalo jí to v jednu rano", odpovídá babička a ochotně vypraví dál.
"V pět mi dcera volala, že už to má po sedmi minutách. Říkám jí, že musí do nemocnice a ona mi říká, že už i krvácí, tak se jí ptám, co ještě dělá doma. Pak byli v porodnici tak hodní, že mne za dcerou pustili na hekárnu. Teda Roman tam s ní byl celou dobu. Byla hrozně bílá, unavená, to víte... Řekla sem jí, že když to zvládly jiný, zvládneš to i ty. A dcera mi řekla, mami běž pryč..". a zase se zasmála.
A víc sem nezaslechla. Každopádně Sofinka je v pořádku na světě a babička má o čem povídat.
Já už nemám maminku. Nemám maminku, která by mi řekla, jaký to je, když se rodí, a že to zvládnu a že to bude dobrý.
A tak děkuju za kamarádky. A především za Lídu, kterí mi schovává kočárek a která bude ta, co mi poví, co mám dělat a která pak bude mít o čem vyprávět.

Díky, díky, díky za kamarádky a za Lídu.

pátek 17. září 2010

Sonic-X

Já ho nemůžu ani vystát, protože děti na něj koukaj pořád dokola a když to člověk chvílema poslouchá, má z toho hlavu jak pátrací balón, ale co se dá dělat.
Liduška ho prostě miluje a tak sme jí ho s její maminkou namalovaly na tričko.
Nejveselejší moment večera byl asi ten, když se každej přiopilej dospělák pokoušel namíchat světle oranžovou na pleť a k dispozici byly jen černá, červená, modrá a bílá...;) Kupodivu to nikdo nedokázal.
Práce nám trvala asi čtyři hodiny, ale výsledek stál za to.
Teda hlavně když se pak člověk podíval na Lidušku, jak se v tom tričku celej den nosila.
Chápete...;)



Sypaná batika jedním dechem

Sypaná batika je, když : roztrhneš sáček s barvou, nasypeš na vlhkej hadřík, kterej chceš barvit, zaprasíš tím celou koupelnu, jak se to sype, pak to vrazíš do sáčku, špatně ho zavřeš, strčíš do mikrovlnky na 10 minut, ze sáčku ti barva vyteče do mikrovlnky, tak zaprasíš mikrovlnku, pak to celé vyndáš z mikrovlnky, hadřík ze sáčku, sáček ti upadne v koupelně na dlažbu, takže zaprasíš i dlažbu, pak zjistíš, že si měla děravé rukavice, takže máš zaprasený i ruce, no a nakonec zkonstatuješ, že to nejde vymáchat, tak to naprosto zoufalá flákneš do pračky, 4x mácháš, ono to furt pouští barvu, zaprasená je teda i celá pračka a nakonec po týdnu obarvíš všechno ložní prádlo, protože si zapoměla vymejt pračku.

Ukázkový sysel

Ale v podstatě jsem v tom nevinně. Dala jsem si STOPSTAV na nakupování korálků, dokud neztenčím zásoby a opravdu jsem to dodržovala. Vyjímka byly korálky pro děti, ale ty sem jim stejně nechala, takže se to na ně ani nevztahuje.
No a pak jsme jeli na návštěvu ke švagrové a já úplně zapomněla, že mi slíbila, poptat se u kamaráda po nějakých korálkách, protože kamarád z nich dělá vánoční ozdoby.
A tak nejenže se zeptala a dostala, ale ješte sama nakoupila a drátky sehnala a tak vůbec a já si z návštěvy nesla asi 3 kila korálků. Kdo korálkuje, dokáže si představit tu hromadu a kdo nekorálkuje, může se kouknout na fotky...;)
Tak tady teď sedím, probírám se tou hromadou a uvnitř se mi pere zoufalství s radostí, protože jsem zoufalá z toho, že jich je tak moc a já mám zatím tak málo nápadů a radost mám z toho, že jich je tak moc a opravdu mám tvářičky nafouklé jak sysel...;)

PS : zlatá švagrová, kopec korálků, přebírání, bolavá záda a nejdřív udělám naušničky pro sebe konečně taky.

čtvrtek 9. září 2010

neděle 8. srpna 2010

Big psycho Koška...;)

Prej to mozna bude ten polstarek, co bude Natalie tahat do 30ti vsude sebou, rikala jeji maminka a pak na nem usnula...;) Poznala sem to podle tech knofliku, co mela rano otlacene na tvari.

Tadááá, tak tady je :

čtvrtek 29. července 2010

Psycho koška...;)

Tak dneska jsem dělala malou zkoušku na velkej polštářek. Vypadá to příšerně, ale jsem nesmírně spokojená.

Obzvlášť ty fousky jsou krásné...;))




A kdo se mi bude smát, ten dostane na budku. ;)))

PS : Vycpaná je starým obvazem.

středa 28. července 2010

Veveřice

A ještě sem chci dát jeden už trošku starší výtvor, ale nějak na tu práci pořád nemůžu zapomenout...;)
Fotka nic moc, ale pro ilustraci stačí...

Veveřice mi furt leží v hlavě, hlavně asi proto, že na ni mám ještě další zájemce, ale už se mi to nechce znova kreslit ( trvalo to pár hodin a bolela mne zádíčka ;). Chtěla bych vymyslet šablonu.
Se uvidí...

Nááááušničky


Tyhle sem si nechala a tak je mám i vyfocený. Bohužel, ty který šly do světa sem zvěčnit nestačila. Třeba to ani nestojí za to... Kdo ví...;)
Korálky jsem nakoupila různě po Praze, ale háčky do uší za úplně úžasnou cenu, teda aspoň si to myslim, u Kutila na Florenci. 50 párů mají za 50 kaček. A to mi přijde super, protože jsem původně nakupovala na Křižíkově jeden pár za cca 12korun.
Šly na mě mdloby, když jsem pak objevila kutila...;)))
A asi největší výhoda je, že se dá objednat na netu a vyzvednout osobně a další věci si prostě vybrat v krámě.

úterý 27. července 2010

Značkovače

Dokončila jsem další ponožky. Jsou jednobarevný a abych věděla, kolik řad jsem upletla, značkovala jsem céčkama. Není to můj nápad, někde jsem to vyčetla a osvědčilo se to.

V pozadí (skoro přes celou fotku) je koška. Taky se chtěla fotit...;)

Gáza

Zakoupila jsem 10 metrů gázy a experimentuju.
Jen jsem zvědavá, kdo to bude nosit.
Tak trochu to připomíná kolekci : "Holky jako z popelnice". ;)))




pondělí 7. června 2010

středa 2. června 2010

Léto

Léto, jo?
Tak dneska je taková kosa, že nejlíp zalízt do pelechu, uvařit čaj a obléct teplé ponožky...;) Tyhle sem dostala od švagrové. Jsou kouzelné, že? ;))

pondělí 31. května 2010

Bižuterie



Moje první a nadlouho taky poslední, protože na to nemám nervy...;) Je to moc prťavý a hejbe se to jako živý...;)



Až to bude úplně hotový, tak z toho nebude koukat ten vlasec...;)

Jehla

Jen v rychlosti...;) Vyšívací jehla tupá, vyrobená pro mne na zakázku. Až s ní budu obšívat lemy fuseklí, napíšu, jak to jde.

Lovu zdar...;)

čtvrtek 13. května 2010

Gymnastické závody

Tak mi minulej tejden volá strýček Jiřík, jestli se nechceme přijet mrknout na jejich Simču, že je na závodech v Praze.

To víte, velká událost...;) Už byla v Brně, ve Vyškově a tak různě po celejch Čechách a v Praze vlastně taky, ale já ji ještě nikdy soutěžit neviděla.

Tak říkám, že jo, že přijedem a jestli to stihnem?? Prej jo, cvičit bude asi až za hoďku.

Tak v klidu dosnídáme, v klidu se oblíknem, v klidu si uděláme okružní jízdu po Praze, v klidu dojedeme na Bohemku do Vinohrad, v klidu dojdem do tělocvičny a z reproduktoru slyšíme : Simona Nováková z TJ Chvojkovice Brod : 11,83 bodů.

Hm, tak snad příště...;)


A Simča byla tak hodná, že mi pak aspoň zapózovala:



pondělí 3. května 2010

A taky jedny fusky


Hrdě oznamuju, že po neustálém párání a přeplétání a vztekání se a zoufalství a tak vůbec, jsem konečně zvítězila a dopletla první ponožky. třikrát huráááá...;))) Ps : Pletené od špičky, bez klínku a s bumerangovou patou.

Rukavice pro kuřáky



Tak tohle snad ani nemusím komentovat...;) Dalo mi to práci, ale stálo to za to. Rukavice byly hlavní atrakcí večera. Ps : Materiál flís, ručně šité.

pondělí 22. února 2010

Vlk nebo ovce?




Naše kočka byla v minulym životě vlk nebo ovce...;) nedávno sem si koupila dva balíčky ovčího rouna a musela jsem to před ní schovat, protože když jsem natrhla sáček a dala jí ho očuchat, vrhla se na něj, a celej ho strašně oslintala...;)
Muž prohlásil, že máme doma senzor na pravou ovčí vlnu...;) a je to celkem trefný, protože klubíčka z akrylu jí nechávaj naprosto chladnou, ovšem klubíčko z ovce musím mít schovaný, jinak bych asi nedopletla.
no a dneska jsem se rozhodla, když jsem tu naši panenku viděla, jak se nudí, že jí jeden balíček rouna věnuju. moc sme se pobavily...;) žuzlala to tak dlouho, až dostala škytavku a ve finále si na něm i ustlala...;)

První...;)



A tohle je prvni ponozka, kterou sem kdy dokoncila...;) az doputuje k majitelce, vyfotim i s nohama...;)

Nezahálím

Klasický fusky pletený od nártu s bumerangovou patou, dalsi pletený od spicky (ty sou z ovci vlny s bavlnkou) a "zahradnický"rukavice (ustrizeny prsty a na pretazeni palcakova cepicka)

Pletací křeslo

A to je, prosim pěkně, kousek mého pletařského křesla, akorát že se do něj momentálně nevejdu...;)))

pátek 5. února 2010

Na phuseckle

sem koupila toto :

no a protože je to trochu bezbarvé a protože jsem někde vyčetla, že do ponožek se má pro zpevnění přidat bavlna, tak jsem koupila ještě toto :No a celý to bude bezbarvo vínové pro holky a bezbarvo šedomodré pro chlapy.
No a esli je neupletu, tak dám vlnu košce, protože když jsem ji donesla domů, tak sem jí ji ukazovala a ona je z ni děsně nadšená. Že by to bylo tím, že je to z opravdové ovce?? ;))