sobota 30. října 2010

A zase ovce

Já vím, že ovčí vlna je z ovce, ale až dneska to vím opravdu jisto jistě.
Včera sem si totiž přivezla pár klubíček z SDS a jak si tak dneska pletu první ponožky, nějak mě napadlo si k tý ponožce přičichnout.
A fakt že jo. Je to jasný, je to fakt z ovce. Ten odér je nezaměnitelnej. Úplně se vidím někde na louce, jak volám : "Jééé, Tome, támhle sou ovce, poď se na ně kouknout." A pak přijdete blíž k ohradě, koukáte na ovce, cejtíte trávu, bobky, slámu a rozplýváte se nad zablácenejma jehňátkama.
No a teď sem jak fetišista. Pořád k tý vlně čichám, jestli se mi to třeba nezdálo a jestli to třeba není vůně z výroby, ale není.
Je to fakt ovčí vlna z ovce.
Až já je budu někomu dávat, myslím ty ponožky, to bude ještě zábava. Až budu hlásit, že "Sou trochu cejtit, ale to je dobrý, to se určitě vypere."
Takovej fuskovej seconhand. Měla je na sobě ovce, ale jen jednou, přísahám...;)

PS : A ještě něco. Včera mi volali a říkali, že některý klubíčka ještě nejsou vyrobený a já sem pak jela autem a říkala sem si, jak můžou bejt vyrobený, když sou z ovce. Ovce se přeci nevyrábí. A je mi jedno, že na ovci nerostou klubíčka, ale rouno. Prostě se nevyráběj, když sou z ovce. Ty prostě vyrostou.

A basta.

čtvrtek 21. října 2010

Barvínkovo dobrodružství

Už sem zase jako prase...;) Ale ano, samozřejmě, že mám rukavice. Dokonce několik párů, ale pokaždý si je vezmu, až když zjistím, že už mám zelený nehty, modrý ruce a půlka kuchyně je puntíkatá. Grrr...;)
A dneska sem si ještě ke všemu zničila svoji oblíbenou misku salátovku.
Nu což, koupim si novou a lepší a tuhle už budu používat jen na barvení.
Zjistila jsem totiž, že ve finále se nejmíň bordelu při barvení nadělá, když se barví ve dřezu a látka se pak vaří v mikrovlnce.
Prostě si namíchám barvu do misky, ve vlažné vodě namočím látku, lehce vyždímám, pak ji ponořím do misky s barvou a dám mikrovlnit.
Sypanou batiku "sypu" rovnou ve dřezu a pak mikrovlním v sáčku, nebo od teď už v bývalé salátovce (chce se mi plakat...;))
Na přiloženém fotu je dnešní výtvor. Ovčí vlna a s mohérem. Takhle to vypadá ješte neusušený a nevymáchaný. Obávám se ale, že se většina barvy odplaví, i když je to barva speciálně na vlnu.
To nevadí. Vzhledem k tomu, že mám tvůrčí krizi a nic se mi nechce, bude i světle světlá vlna lepší než nic.

Konec hlášení.

Zdraví Barvínek...;)


Ps : Až to vymáchám, možná to ještě vyfotím.
Pss : Kdyby mi snad chtěl někdo poradit nějakej fígl, jak nabarvit vlnu na tmavo, tak sem s ním.
 

Je pravá

Dnes jsem si zase zajela pro PRAVOU ovčí vlnu do Ignisu. Vybalila z tašky, pohodila na křeslo a odběhla uklidit nákup do lednice. Za chvíli z pokoje slyším šustění igelitu, tak se jdu podívat, co se to tam děje a zjišťuju, že Hýta už ověřuje "pravost" klubíček.
Pravá jsou všechna. Už v nich leží asi půl hodiny.
Musím si někam zapsat, že nesmím plést fusky pro alergiky...;)

úterý 12. října 2010

Díky za kamarádky

Dneska sem v trafice poslouchala rozhovor dvou dam. Jedna byla maminka několika měsíčního mimina a ta druhá novopečená babička.
Bavili se o porodu Sofinky.
Ta první se nejdřív ptala na Jméno. "Jmenuje se Sofinka, ale já sem jí posledních pár dní před porodem říkala : Sófo, pojď už konečně ven" a zasmála se.
"A jaký byl porod ?", ptá se zase ta první.
"Začalo jí to v jednu rano", odpovídá babička a ochotně vypraví dál.
"V pět mi dcera volala, že už to má po sedmi minutách. Říkám jí, že musí do nemocnice a ona mi říká, že už i krvácí, tak se jí ptám, co ještě dělá doma. Pak byli v porodnici tak hodní, že mne za dcerou pustili na hekárnu. Teda Roman tam s ní byl celou dobu. Byla hrozně bílá, unavená, to víte... Řekla sem jí, že když to zvládly jiný, zvládneš to i ty. A dcera mi řekla, mami běž pryč..". a zase se zasmála.
A víc sem nezaslechla. Každopádně Sofinka je v pořádku na světě a babička má o čem povídat.
Já už nemám maminku. Nemám maminku, která by mi řekla, jaký to je, když se rodí, a že to zvládnu a že to bude dobrý.
A tak děkuju za kamarádky. A především za Lídu, kterí mi schovává kočárek a která bude ta, co mi poví, co mám dělat a která pak bude mít o čem vyprávět.

Díky, díky, díky za kamarádky a za Lídu.