pátek 26. listopadu 2010

Eragon

Kočkodlak ? Zhrozila jsem se asi ve čtvrtině knihy, kterou mi vřele doporučovala kamarádka.
Bichle jako hrom a napsal jí člověk o pár let mladší než já.
Dokonce má fotku na přebalu. Kdyby nenapsal Eragona, asi by to byl obyčejnej obrýlenej teenager, jakých je spousta. Takových těch co na střední pokukujou po nejhezčích holkách (který dělaj roztleskávačky a choděj s fotbalistou Bobym), ale doopravdy leží v knížkách a o těch holkách si maximálně nechávají zdát a žít začínaj až tak někdy okolo třiceti, kdy se jim zahojí akné a dosáhnou úspěchu v práci, kterou nade vše milujou. Ne že bych proti nim něco měla. Spíš naopak, fandím jim. Boby i roztleskávačky si už nějak poraděj. Boby nakonec skončí někde v autodílně a roztleskávačka bude mít možná v osmnácti první dítě.
Kdežto ten člověk, co napsal Eragona, bude ten, co bude mít úspěch.
Ale kočkodlak ? Co je to za hovadinu? Na kočkodlaky já prostě nevěřím. Máme vlkodlaky, upíry, trpaslíky, neživé, troly a tak dál, ale kočkodlaky?
Dokonce jsem se ptala i muže, jestli se s nimi někdy setkal, řek, že ne, ale nakonec si vzpomněl, že snad maximálně v Pratchettovi a to ještě jako vtip, "dyť víš mámo, jak Pratchett píše." "A pak znám ještě dlakodlaka", uzavřel téma kočkodlak můj muž.
Jenže když chcete bejt slavnej a chcete, aby se v dnešní době vaše knihy prodávaly, musíte prostě šokovat.
Takže tady máme knihu o 500 stranách a v ní kočkodlaka.
Ale je tam ještě Safira a Murtagh a Ayra a Eragon snad taky jednou dospěje a navíc taky trpaslíci a vůbec... Kniha Eragon skončí tak nemožně těsně po bitvě, že ten, kdo dočte až do konce prostě musí jít a půjčit si další díl.
Takže jsem si dneska z knihovny potupně nesla Eldesta a blíží se čas, kdy se budu muset kamarádce přiznat, že jo, že je to dobrý a že mi vlastně vůbec nevadí, že je Paolini tak mladej a že vlastně Solembuma zbožňuju a čekám, kdy se v knize zase ukáže.

Ps : Koukám na svou kočku a přemýšlím. Ale ne, prostě neexistujou...;)


pondělí 8. listopadu 2010

Ponožková

Včera jsem nafotila praní ponožek.
Byl to pro mne velmi silný zážitek. ;)
Hlavně z toho, že už se nesrážejí, nerozplítají se (to naštěstí neudelaly žádný fusky), daj se nosit, hřejou a jsou i tak trochu pro parádu...
Zkrátka jsem to dokázala a někde v koutku duše jsem na sebe pyšná (červenám se).
Cesta byla trnitá. Bezpočtukrát jsem párala, zase znovu odkládala, hledala srozumitelnější návody, skoro už to vzdávala,
a dnes jsem si nafotila jejich praní.

Mám radost.


Pozvolné namáčení.


Šudlání a žmoulání.


 Propírání.


 Máčení.


Máchání.


Mačkání místo ždímaní.


Trocha aviváže, abychom přerazily pach ovčích bobků...;)

 Sušení.


Pořád sušení, hlavně ty ovčí (pruhovaný) špatně schly, ale po ránu už se jim zvedaly prdelky...;),


pak hurá nad vafky, protože už nás nebavilo čekat.


 a tady i s modelkou.


Pózovala, prala a sušila Lída. Děkujeme...;)

sobota 6. listopadu 2010

Taštička

Dneska jsem hledala nějakou hezkou fotku a v tom bordelu jsem našla toto :


Živě se mi vybavilo, jak dlouho mi trvalo, než jsem ji upletla, ale nakonec se zadařilo.
Slibovala jsem jí původně k narozeninám v březnu, ale nakonec byla hotová až na vánoce.
Příze je na pohled moc hezká (100% bavlna), ale plete se na jehlicích cca 2,5 a navíc je motaná ze spousty tenkejch nití a ty nitičky jsou začarovaný tak, aby co nejvíc překážely. ;)

PSS : Pleteno jen a jen hladce, obdelník odpovídající délky a šířky (zkoušela jsem, jestli do něj "zabalím" knížku A5) a pak popruh kterej jsem použila i jako bočnici kabelky. Pozor, ať neuděláte stejnou chybu jako já. Do délky popruhu připočtěte i délku, kterou je potřeba použít na bočnice.
A nakonec se to celé podšilo květovanou látkou.

PSSS : Jestli se inspirujete, pošlete mi fotku, pěkně prosím. ;)

středa 3. listopadu 2010

Pletené záložky

Nápad je od Petrakoty (díky, díky, díky..;), provedení ala Onqa...;)


A budu mít dárešky na vánoce. Jupííí.
A budu je moct začít dělat týden před vánocema a i tak to stihnu. Jupííí.
A všichni budou děsně nadšený. Jupííí.
A přestanu plést ponožky a už budu plést jen záložky. Jupííí.

No tak ne, no...