pondělí 11. listopadu 2013

První chleba

Aneb jak jsme objevili Ameriku...;)

Dostali jsme pec. Sencor. Táhla jsme jí domů tramvají, prsty odřený od provázku, přemejšlela sem, do kterýho křoví ji odhodím. A tak páneček sedl k netu a začal koukat po receptech. Kamarádka, co nám jí dala, říkala, že stačí koupit tu směs a chleba je za dvě hoďky hotovej.
A to my zase ne. Říkám, že je to jako s jíškou, buď si člověk koupí drahou granulovanou z kdoví čeho anebo si jí udělá sám postaru a bude mít dobrej pocit, až bude mejt upatlanou pánev...;)
To samý bude určitě s tou směsí na chleba. Doteď si pamatuju, jak jsme kdysi u kamarádky dělaly vdolky. : Těsto nechte v peci  čtyři hodiny kynout... Atakdále...
A tak jsem dnes přišla z práce a Fousáček říká :
"Potřebuju pokusnýho králíka."
"Na co? "
"Na jídlo".
"Aha a jaký?"
"Jen chleba."
"Chleba?"
"Nó, sem pek."
"V peci?" A rozhlížím se, jestli už je pec rozbalená.
"Né."
"A kde?"
"V remosce, normálně."
"V remosce???"
"Sem našel recept."
A bylo to tak. Chleba prej je dobrej z remosky. Přečetli jsme (Fousáček) spoustu recenczí.
"A co budeme dělat s tou pecí?"
"Z tý je prej dobrá marmeláda." ;))

Já jsem tak hrdá manželka, že asi prasknu. ;)


úterý 5. listopadu 2013

Knihovna

Doufám, že jsem měla při výběru šťastnější ruku než minule...;)



Tim Powers, ještě ho nechci zatracovat, ale čtu druhou knihu a nic moc. Tři dny do nikdy se sice četly dobře, ale člověk tak nějak musí sám pochopit o co tam jde. Tim má plnou hlavu nápadů, ale celý je to takový nedotažený. Přiliš mnoho postav, se kterýma se nemáme čas seznámit. Jediný, co mne asi drželo a táhlo celou knihou, byla Daphne a její taťka. Osa příběhu s nimi byla fajn. Ostatní si hráli na agenty s nadpřirozenem a honili Daphne. ;) Praskla nám bublinka. Podle popisu na přebalu jsem se na to těšila a takhle to dopadlo. Je to těžko pochopitelný, roztříštěný, dost nesrozumitelný. Ale zas to není nuda. Každopádně Tim nebude můj šálek kávy. Silou svého zraku asi nedočtu. Je to prostě divný. Pokus o upířinu s upíry, co nejsou upíři a tak vůbec. 

Pak jsem měla Carol O´Connell. Ta je fajn. Detektivky před spaním. Nic složitýho. Čtou se v podstatě samy. Jen ty závěry jsou trochu překombinovaný. No, nějak tu pozornost musíme udržet...;)

Peter Hoeg. Fajn. Děti chovatelů slonů jsou bezva. Sejdou se nám všechna světová náboženství a humor v jednom. Někdy je ten humor trochu moc vyšroubovanej a tlačí na pilu, ale budiž. Celkem pěkně se to četlo. Je to taková milá knížka. A teď tu máme Cit slečny Smily pro sníh. Nooo, tak pokud máte rádi zimu, ledový moře, smutek, záhady, popisy velkých lodí, eskymáky, tmu a beznaděj, je tahle kniha přesně pro vás. To se panu Hoegovi opravdu povedlo. Od druhé půlky knihy jsme se Smilou na velký lodi a plujeme do Grónska a já přestávám číst. Je to na mne příliš studené, monotónní, ubíjející a i když jsem si slíbila, že ji poctivě dočtu, nakonec jsem to vzdala a přeskočila na posledních pár stránek, jen abych se podívala, jak to dopadne. To jsem prostě nezvládla. ;)
A Tichá dívka. Dlouho mi trvalo, než jsem pochopila, o co vlastně jde. A ono to vlastně ani na konci není moc vysvětlený. Takže jestli to někoho zajímá, tak Kašpar je klaun, kterej má vzácnej dar sluchu, kdy slyší věci, který jiný neslyší. Díky tomuhle daru může léčit lidi, hlavně tedy léčí děti, a zárověň slyšet, jakej kdo je. Miluje hudbu, to se prolíná v celý knize, a rozumí jí. No a pak je tam zápletka, kdy za Kašparem přijde dívka, která v sobě nemá žádnej zvuk a Kašpar přijde na to, že je unesená a že unesli i další děti a tak se je vydává hledat. A už mne to nebaví. Pan Hoeg se snaží světu dokázat, že se v lecčems vyzná a opravdu se vyzná. Akorát že mi připomíná Irvinga a proti němu je o mnoho stupňů mýho žebříčku níž. Naštěstí jsem od něj dneska žádnou další knihu nenašla. Tak se nemusím trápit. ;)

Dneska jsem šla každopádně na jistotu. Robert Langdon mě určitě nezklame. Ten se čte sám. Pak mám Dalglieshe, ten je trochu depresivní, ale je to klasika. A na uklidnění nervů po předchozích nezdarech jsem vsadila na jistotu a vylosovala si Bratra Cadfaela. To je moje srdeční záležitost. Dneska už to asi nikdo znova nevydá, ale já mám i seriál a děsně to miluju. ;) No a Fionavarskou tapiserii neznám, tak tiše doufám, že to bude O.K. Pak napíšu.

Ps : Jestli má někdo nějaký koruny navíc, tak by se mi hodila čtečka na knížky. Adresu pošlu mejlem...;))