úterý 9. prosince 2014

Hvězdičky

Koukala jsem na zprávy a Jiří Schmitzer říkal, že nemohl říct, že nepojede a tak jel k vánocům zpívat našim vojákům do Afgánistánu.

A tak ho teď taky poslouchám a dělám si vánoce s kočkama.






sobota 2. srpna 2014

Péťa

si ráda hraje...;)

Tohle bylo ještě před svatbou a když se pak lidi ptali : "A vy jste se znali, když jste byli malí ? ", tak to pro mě znamenalo, že se mi to povedlo. ;)

Neznali, jen jsem si pohrála s fotkama. Já nalevo, Tomášek jak jinak napravo.


Mělo to být nad postel, jak si lidi dřív dávali manželské fotky. Takže až bude nějaká pořádná ložnice, tak možná přijde čas. Mám to vytisknuté na 40x40 a představuju si, že to přijde na obyčejný hnědý karton, aby okolo vznikla pasparta. Anebo se mi třeba časem začnou líbit masivní zlaté rámy...;)

No a tady jsou původní obrázky :




Hurá

Pidi rajčata...;)



Největší kousek má asi 3 cm, zbytek okolo osmi milimetrů...;)) To nevadí, až budu mít opravdovou zahradu, budu mít spoustu rajčat a budou obrovská.

pátek 1. srpna 2014

Jak pejsek s kočičkou

vařili, aneb Knedlíčková od Fousáčka.

To vám bylo tak. Bylo děsný vedro, měli jsme hlad, ale vařit se nám moc nechtělo. Tak jsme zahlasovali pro polévku "co dům dal".
Fousáček se rozhodl, že do ní udělá knedlíčky, když máme ta játra a tak mlel a míchal a kořenil a pak jsem ho viděla celýho zpocenýho se zapatlanýma ruka a šíleným výrazem v očích, jak se snaží játrové těsto házet do hrnce.
Říkám mu : "Babička si vždycky nabrala na lžičku a příborovým nožem to pak sešoupla do hrnce."
"A co myslíš, že jsem dělal doteď ?!?!? To nejde."
Tak jsem z kuchyně radši vycouvala a nechala Fousáčka jeho osudu.

 A bylo to dobré řešení. Někdy je prostě lepší bez boje odejít a nechat druhou stranu, ať si poradí. A poradil si.
Byly sice trochu větší, než je průměr, ale naprosto luxusní. ;)))


čtvrtek 24. července 2014

Letos

máme vícebarevnou. To je tak krásný...;)




Čekáme už týden na vyfocení

Pro Kačenku.






Návod je opět naprosto jednoduchej :

Nahodíme 12 očí a spojíme do kruhu.
1 řada : hladce
2 řada : hladce a před a za prostředním okem nahodíme oko smyčkou.

1 a druhou řadu opakujeme do požadované velikosti. Pokud použijete tu samou přízi co já (daniela a barevný obchůdek), tak pletete do 21 21 21 21 očí.

První řadu po spojení do kruhu pletenou hladce hodně utahujte, zmenší se tak to vnitřní kolečko.

Pak uzavřeme jako u prvních podšálků.

Když je mi špatně...

Máta mi vždycky pomůže. A úplně nejlepší je, když mi ji připraví Fousáček...;)



čtvrtek 12. června 2014

A když je v Praze abnormální hic,

tak jen ležíme a nehejbeme se...;)


Ps : Upozorňuji, že koťátko je vpravo. Dneska jsem zase vážili. Hýta má 3,30 kg (teď v tom vedru moc nežere) a koťátko má 3,70 kg. 

Něco pro děvčátka

Nákrčníček z Lada multicolor od Vlnapu, která se už nevyrábí. Jeden z mála akrylů, který mi nevaděj. Ani moc nežmolkuje. Mám z něj několik rukavic. A železnou zásobu klubíček, když vyprodávali.


A pak se proměnila ve lva...;)




pátek 23. května 2014

A každoroční

návštěva krajkářských trhů

Ty krajkářský věci teda vesele vynechávám, ale to ostatní mi vyhovuje.



Já si poprvý koupila něco od Dropsu. Úplně jsem se tetelila, když jsem tam objevila krámek Zapleteno. No a těšila jsem se na kočičí naušnice, akorát se pode mnou teda podlomila kolénka, když jsem zjistila, že jsou za 80 kč. Teda já sem škrt, co ? ;) A o Zuzce ani nemusím mluvit, doplnila jsem si jehlice a U Veroniky jsem opět pěla chválu na ta její klubíčka, to jsou ta bez etiket, z těch dělám různý podšálky a šperky. Je to taková pevná příze určená na tkaní, ale to mi je fuk, většinou z ní pletu. No a pak nějaký korálky a tak.
Strávím tam vždycky tak dvě hoďky a chodím zásadně sama. Dvakrát jsem se pokoušela vzít kamarádky, ale ta první mi na uvítanou řekla, že musí v tolik a tolik někde být a ta druhá měla sice čas, ale manžel jí snad každou čtvrthodinu volal, jestli už jede domů. To víte, musel hlídat dvě holčičky a měl na pomoc jen maminku a tchýni...;)
Takže chodím sama a báječně si to užívám. Manžel je rád, že se mne na pár hodin zbaví a já si orazím.
Tak to byly letošní.

A ty loňský podzimní vypadaly takhle : 


 Pes : 






 Moc by se mi líbil s tím chameleonem, ale jsem bábovka. Ven bych si s ním netroufla...;)





 Velmi oblíbená a naprosto hnusná bambulková příze. Ale asi si to myslím jenom já. Dámy tam měly docela narváno.




Hele tučňák : 


 Tohle je jiná : 


Zvířátka se taky docela prodávala. Aspoň si to myslím. Paní mi taky málem jednoho vnutila. Špatně mi rozuměla, když jsem se ptala, jestli si můžu vyfotit : ;)



Kabelku s kocourem potřebuju. Letos jsem byla rozhodnutá o její koupi. 
No, bohužel je tam letos neměli...;(



A Veronika : 


A Johana. Taky letos chyběla.


Tak se tam třeba na podzim potkáme.





Robin Hood



Prostě tak na mne působí. A ještě si vzpomenu na řetízkáč, když sme byli malý a u babičky byla pouť.


středa 21. května 2014

mimikry

Aneb najdi kočku...;)

Kdo už někdy kočku hledal, ví o čem mluvím. Normálně mňouká, vítá vás, prochází se vám pod nohama, ale jakmile ji nemůžete najít, můžete volat donekonečna, chrastit miskou, zkoušet hračky, nic platný...

Je zticha jako pěna, tiše se směje a čeká, jestli ji najdete...

Tmavší na tmavym a světlejší na světlym. Já tu zrzavou fakt neviděla...;)


Zločin číslo 563

Já tu kočku roztrhnu jak hada...


To totiž bylo rovný. Pěkný. Záclonka. Co mi to dalo práce, to tam umístit. A pak přijde tahle... Vidí brouka a mám po záclonce...;) O mušlích v posteli, zvrtnutých kotnících, když šlápnete na něco, co před postelí večer určitě nebylo, o mokrým záchodovým prkýnku na který si v rozespalosti sednete, o vybitým mobilu, zrovna když potřebujete volat a kterej jste určitě nabíjeli, ale pak zjistíte, že nabíječka má rozkousanej kabel a proto už nenabíjí, o trhaným spánku, protože kočička si v noci obvykle hraje s nejhlučnějšíma hračkama, o jejím písku roztahaným všude po bytě, o pěticentimetrových drápcích, který používá na roztrhání dek, polštářů a křesel, o.., o..., o... ani nemluvím...

Jauvajs, teď mne drápla do pozadí, protože potřebuje sedět se mnou v křesle... Ale co kecám, chce v něm sedět sama....
Tak já mizím, dokud sem celá...;)) 

úterý 20. května 2014

Majoránka ve Fantě

Tak letos budeme mít možná i majoránku.

Nápad mám (jak jinak) z netu. Je to fajn, je to levný a na tom našem pidi balkónku to nepřekáží.


Spokojený

a méně spokojený uživatel...;)

Reduna zdrhla : )


Hýtuška zapózovala :) I když to nebylo tak těžký. Ona se češe ráda, na rozdíl vod zrzky.



Včera nám přišel nový hřebínek... Příšerně drahej, ale češe skoro sám... A Reduna si snad zvykne. Už nikde žádný chlupy... Hurááá...;)

neděle 11. května 2014

Stínítko ala Onqa

Nejdřív ze všeho vám řeknu, abyste s tím vůbec nezačínali. Nejlepší co vám můžu doporučit, je podívat se na flér a vybrat si tam. Je jich tam spousta, jsou pěkná, při výběru se nerozčílíte, nebudete používat sprostá slova, nebudou vás bolet prsty a nebudete poškrábaní od drátu.
A stojej jen okolo 1500 a podobně... A jsou precizní...

Nic ? Stále si myslíte, že si stínítko vyrobíte sami?
Tak dobře. Nekupujte si vázací drát. Je k ničemu. Od něj vás právě budou bolet ty prsty. A jakej lepší koupit, nevím.

Vyrobte si kostřičku. Neptejte se mne, jak jsem to s tím drátem zvládla. Sama moc nevím. Matně si vybavuju, že jsem udělala malej kroužek, pak 7 dlouhých drátků, který jsem napojila na ten malej kroužek a nakonec velkej kruh jako dno.

Potřebovala jsem, aby to stálo, ale díky vázacímu drátu, kterej je děsně tvrdej a neohebnej, se mi to pořád rozjíždělo. Když už jsem byla na pokraji zhourecní, přišel Fousáček a zeptal se mne, proč si ty spoje neobalím krepovkou.

Nyní máme relativně pevnou kostřičku : 


A teď už to je jednoduchý. Vytáhněte korálky, barevný, krásně ohebný, ozdobný drátky a motejte...



A motejte : 


Hotovo : 


A poučení ? Již nikdy více...;) I když, ještě bych chtěla něco zrobit, bo nám stále zbývají dvě holé žárovky a já mám klubko gázy...;)





Budiž světlo...;)

Na počátku byl lustr zlatá osmdesátá,


Lepčí fotku nemám, ale pro ilustraci stačí. Manžel musel chodit okolo, protože byl pověšenej docela nízko a já jsem se pod ním nesměla převlíkat. ;)

Pak jsme se rozhodli, že koupíme novej. Aspis od Prezentu, měl bejt na 100 watů a dvě E27. Koupila jsem ho podloudně za nějakých 320 kč. Byla jsem na sebe pyšná, za jakou krásnou cenu jsem ho pořídila.
Fousáček si ho rozbalil, byl hlavně pro něj, že se mu líbil. Čekala jsem pochvalu...
Nekonala se. Už nikdy více podloudně nenakupuju...;)  Milej Aspis je jen na 60 watů.
No co, namontovali jsme, rozsvítili a byla tma. Teda on svítí, ale to je jak od světlušky.

Aspis v levém dolním rohu :
No není krásnej ? 


A tak zasedla rodinná rada a přemýšlela a inspirovala se a koukala na net a nakonec objevila něco tak krásnýho, že to ani slovy nelze vypovědět...;)


Já už nechtěla nic obyčejnýho, nic z ikey, nic co má každej... 
Já to prostě nemám ráda. Za komančů byly dva druhy obyvákový stěny, jedna světlá, jedna tmavá a basta. A myslíte, že je to teď lepší ? Dnes máme ikeu. Ale já mám radši ikeahackers a když už tu papírovou kouli musíme mít všichni, tak já ji aspoň natřu na zeleno. ;)

Už jsem vám říkala, že je Fousáček elektrikář ? 
Protože to je velká výhra. Rozhodně minimálně v boji o světlo.


A cenu o nejkrásnější lustr v ČR vyhrává rodina Fousáčových!!! 

Až na ta stínítka...;)))

Jsem neumětel a Fousáček je na tom sice o trochu líp, ale nakonec asi skončíme u světel bez stínítek, protože naše výrobky jsou víceméně naprosto příšerný. ;)



Prostě minimalisticky a bez stínítek, to vypadá líp...


No a to jsem vám ještě neříkala, jak jsme sháněli objímky. Ty krásný keramický se u nás nedají sehnat. Teda dají, ale za 200 za jednu.
Takže jsem nakonec koupili a použili obyčejný plastový za 26kč, červený drát 3 kč za metr, lustr hák za necelých 10kč, háčky v objímkách ze starých zářivek zdarma a jedna žárovka 430kč, ale byla jsem ujištěna, že vydržej asi tak 20 000 let a že nic nežerou, no potěš koště...)
Takže lustr bez žárovek vyšel asi tak na 250 kč a ještě máme jistotu, že nikdo jinej takovej prostě nemá.

A jestli ho někdo vobšlehne, tak chci prachy za kopírování! ;))

Ps : S těma stínítkama sme eště neskončili, ještě pořád nás to nepřešlo a vymýšlíme. Já chci ještě něco uplést a Fousáček si koupil jutu, lepidlo a balónky, takže Budiž světlo se brzy dočká pokračování...