úterý 28. ledna 2014

To jsem se tak jednou

ráno probudila a poslepu v koupelně šlápla do vody...

Tak jsem si vzala suchej pantofel...;)


Nová Aloe a darovaná bez jména

Udělala jsem si radost.


Akorát kočka mi nedělá radost. Jen jsem ji zalila (kytku), všechnu vodu vychlastala (kočka). ;)

Jo a ještě by mne zajímalo, 
co je tohle. 
Pěkně si u nás roste, teda spíš neroste, ale neumírá a to je taky pozitivní, ale nevíme, co to je. ;)


Možná je to Ďáblovo osidlo...;)))


neděle 19. ledna 2014

Budoucí...;)

Baktus :


Konečně jsem ho začala plést. Jen nevím pro koho. Nejsou to moc moje barvy. Ale věřím, že jako vždy se v průběhu pletení objeví potencionální oběť. ;)

Cesta kanálama

Do 31.1. 2014 musím vrátit knížky do knihovny. To je v pohodě.
Co ale není v pohodě, že si nebudu žádný další pučovat. Já, starej pardál, co si vždycky odnášel plnej batoh, občas platil zpozdný, v knihovně si poseděl, početl, nasál vůni opocených knih...
Knihovnice už jsou moje letité známé. Usmívají se na mne, srdečně zdraví...
A teď...
Asi abych tam šla kanálama, knihy jim jen podala nahoru poklopem a zase rychle zmizela... Hodila by se i ta krabička na změnu hlasu. "Dobrý den, vracím, knížky, nashledanou." Než se stihnou zeptat : "Vy si dneska nic nepůjčíte???"
Ach jo... Težký setkání přede mnou...

Buchty jako od Fousáčka


Fousáček se vždycky zeptá : "Upečeme si buchtu ? "
A já odpovídám : "Tak upeč."

Tak upekl. Pečeno v naší nové remosce. My totiž nemáme troubu, ale zato máme malou remosku, od Ježíška velkou remosku a pečící mikrovlnku. ;)


Recept má prý odtud a náplň si vymyslel. Prej je divná, ale mě mooooc chutná.

Náplň : 

5 půlek kompotovaných broskví rozmixovaných na cimprcampr ;)
1 vanilkový puding
šťáva z kompotu (asi deci)

V trošce kompotu si rozmíchejte puding, nalijte za studena do kastrolku s rozmixovanými broskvemi a vařte jako puding do zhoustnutí.

Zbytek šťávy z kompotu vypil a ani se nerozdělil...;)




neděle 5. ledna 2014

Pouzdro na krabičku

Vymyšlený sem to měla pěkně...;) Ve škole bych asi dostala čtyři mínus. Ale i tak bych byla děsně pyšná.;)

Návod sem nedám, protože se to povedlo úplně jinak, než to vypadá a už ani vlastně nevím, kolik co měřilo a podobně. S tím šitím se děsně peru. Ale to je fuk.




Ps : Kdybyste náhodou někde našli tutorial na něco podobnýho, pošlete mi odkaz. Hlavně s těma trojúhelníčkama. Ty sou totiž nejdůležitější. Šňůrky nechci.

Tak a teď to po sobě du uklidit ten bordel. 

Ponožky z ALASKA COLOR

Je nádherná, bezvadně se z ní plete a bohatě vyjde na ponožky č.46. A zbylo ještě na jedny menší, protože mám dvě různobarevná klubka, tak umotám pruhovaný tatínkovi.


No a protože teď pletu z tý druhý barvy, dokopu se a nafotím postup, protože to je inovace v pletení od špičky. Mám vyzkoušenej klínek a dva druhy paty. Tak se těšte. ;)



Tyhle dvě barvy jsem ukořistila.


Smutný balíček



Aneb zatím je to v pytli...;) Aby to trochu načáchlo mejdlíčkama.
A vo co vlastně de? Jsou to dárky od Ježíška made in Onqa. Každej rok jedeme po vánocích ke kamarádům a děláme si pozdní vánoce. Letos to zatím nevyšlo.
Prohřešili jsme se proti dobrým mravům. I když já si myslím, že je to spíš o tom co člověk opravdu potřebuje a co jen chce.
Já například potřebuju nový kalhoty, protože ty starý hrozí prodřením. A chtěla bych například vyhrát ve sportce. A to je ten zásadní rozdíl. Vyhrát nepotřebuju. Složenky sou zaplacený, Ježíšek byl víc než štědrej a že máme z jinak z ruky do huby, je celkem jedno. Jsme na to dva plus kočka a máme se rádi a o moc víc nepotřebujem. Důležitý je, že sme zdravý a to není jen klišé. To vím.

A pak je tu jedna obří televize s úhlopříčkou 150cm, která je dominantou pokoje o rozloze 6x4 metry. Protože ta stará byla moc malá.
"A táto, odkud se na ní budeme dívat? Dáme sedačku na zahradu před okno? "

Takže teď sedíme s Fousáčkem doma, koukáme na smutnej balíček a čekáme, až budeme omilostněni. No co s novým rokem budou nový narozeniny a balíčku se tady nic nestane.

Jen si říkám, že holky by spíš potřebovaly zateplit pokoj, než mít obří televizi.





sobota 4. ledna 2014

Zelí, zelí, zelí...;)

Žijte zdravě, jezte zelí. ;)



Čtvrtka většího zelí; sterilovaný kopr, bílý jogurt a sůl.
Smíchat a sežrat. ;)
Po těch vánocích je to třeba.;))


Vozový park

Loni jsem asi byla nejhodnější. ;) Stěžovala jsem si, že nemám dostatek knih na čtení, anebo že nemůžu sehnat takový, který bych si chtěla přečíst a telefon už se nabíjel každej den a nebyl na něj spoleh...
A Ježíšek toho asi měl moc, tak mi přinesl první dárek už několik dní před vánoci. Ale bylo to tak, že Fousáčkovi taky odešel mobil a tak si koupil novej a abych nefrflala, tak mi ten pro mne dal  ve stejnej den.
To byla akce.
Říká : "Ale musíme do toho dát mikrokartu, na tu starou to nepude."
"No to bude problém, tarif je psanej na tátu a tak mi ji určitě na počkání nevyměněj."
"Hm..."
A tak jsme celou noc přemýšleli a Daniela mi druhej den v práci řekla, že si starou kartu ostříhala nůžtičkama na nehty, ale když si prej dojdu někam do obchodu, že mi ji taky ostříhaj, že maj speciální kleštičky.
Jenže já chtěla novej telefon co nejdřív a večer už bylo všude zavřeno.
Přilítla sem domů a říkám to Fousáčkovi. Pak mu kouknu přes rameno a vidím, že myslel na to samý co já. ;)
Na počítači měl otevřenou stránku s návodem, jak kartičku ostříhat.
Jupí. Tak já se du osprchovat a ty zatím stříhej.
"A když se mi to nepovede?"
"Tak budu asi týden bez telefonu, nechala sem si poslat originál k tátovi a volala sem mu, aby mi ji hned přeposlal."
Ale nepochybovala jsem o tom, že by se to nepovedlo. Jen jsem Fousáčka nechtěla rozptylovat v jeho snažení.;)
Takže akce menší karta z větší karty dopadla dobře a já byla nejšťastnější, protože kromě novýho telefonu, jsem rázem měla i čtečku. Ještě večer jsem si do něj nacpala knížky a další knížky a ještě další a další....
A pak přišel štědrej den. Odpoledne jsem prospala, protože jsem byla ráno v práci, po probuzení už bylo skoro všechno hotový, tak sem se tak líně poflakovala a říkala si, jak mám fajn manžela...;)
No a pod stromečkem na mě čekala krabička, že by podprsenka ? Nebyla to podprsenka. Dostala jsem opravdickou čtečku na knížky.
Je to super, jen zakopávám o kabely, musím se s těma krabičkama naučit pracovat, páč po mně chce každá něco jinýho a mám v tom trochu hokej. Ale co... Hlavně, že mám co číst.

Voť ta těchnika : ))


PS : V nových krabičkách už jsem přečetla : Hladové hry, Nejhloupějšího anděla, a rozečteno mám Kroniky rodu Fey a Nicholase Flamela od Michaela Scotta.