sobota 2. srpna 2014

Péťa

si ráda hraje...;)

Tohle bylo ještě před svatbou a když se pak lidi ptali : "A vy jste se znali, když jste byli malí ? ", tak to pro mě znamenalo, že se mi to povedlo. ;)

Neznali, jen jsem si pohrála s fotkama. Já nalevo, Tomášek jak jinak napravo.


Mělo to být nad postel, jak si lidi dřív dávali manželské fotky. Takže až bude nějaká pořádná ložnice, tak možná přijde čas. Mám to vytisknuté na 40x40 a představuju si, že to přijde na obyčejný hnědý karton, aby okolo vznikla pasparta. Anebo se mi třeba časem začnou líbit masivní zlaté rámy...;)

No a tady jsou původní obrázky :




Hurá

Pidi rajčata...;)



Největší kousek má asi 3 cm, zbytek okolo osmi milimetrů...;)) To nevadí, až budu mít opravdovou zahradu, budu mít spoustu rajčat a budou obrovská.

pátek 1. srpna 2014

Jak pejsek s kočičkou

vařili, aneb Knedlíčková od Fousáčka.

To vám bylo tak. Bylo děsný vedro, měli jsme hlad, ale vařit se nám moc nechtělo. Tak jsme zahlasovali pro polévku "co dům dal".
Fousáček se rozhodl, že do ní udělá knedlíčky, když máme ta játra a tak mlel a míchal a kořenil a pak jsem ho viděla celýho zpocenýho se zapatlanýma ruka a šíleným výrazem v očích, jak se snaží játrové těsto házet do hrnce.
Říkám mu : "Babička si vždycky nabrala na lžičku a příborovým nožem to pak sešoupla do hrnce."
"A co myslíš, že jsem dělal doteď ?!?!? To nejde."
Tak jsem z kuchyně radši vycouvala a nechala Fousáčka jeho osudu.

 A bylo to dobré řešení. Někdy je prostě lepší bez boje odejít a nechat druhou stranu, ať si poradí. A poradil si.
Byly sice trochu větší, než je průměr, ale naprosto luxusní. ;)))