pátek 28. října 2016

Kung pao Bucík

Dnes jsem procházela Holešovickou tržnicí a vzpomínala na staré časy. Takže asi stárnu. Každopádně jsem byla ráda, když jsem ji měla za sebou. Ztratila své kouzlo.
A z některých prodavačů jde až strach. Aby prodali, byli by schopni vás zatáhnout do temné uličky a nakonec by vám slevili až do mínusu.
Špinávé výlohy, oprýskané stánky i budovy, bezútěšnost.
Škoda. Pamatuju si sobotní dopoledne, když tam ještě pulzoval život, stánek na stánku, veselí zelináři, levné maso. Tam jsem vždycky nakoupila na sobotní oběd a pak si dala chlebíček v Dělnické.
Ach, to byly časy.

Dneska už tam nabízejí jen Kung pao z Bucíků. Můžete si vybrat jakou barvu chcete. :)


neděle 23. října 2016

Finišuju

Před pár lety, by mě nenapadlo, že budu kdy schopná uplést svetr ( pidi svetřík rozuměj ). Dokonce i v létě na Kampě, když mi Jarmila názorně ukazovala, jak se "kosí" raglán, jsem se neodvažovala doufat, že bych to kdy mohla zvládnout.

To až Donegal, Jana, Lenka a nakonec Lýdie, které mě nakoply a povzbuzovaly, že na tom nic není a že to prostě dám.

A tak asi jo. Zbývá pár nekonečných řad čítajících 192 očí a bude to hotové. ;)

Zvládla jsem to. Další výzva pokořena. A teď se můžu vesele vrátit k ponožkám. ;)


PS : Návod z raverly, krásně srozumitelně napsanej. Což je další věc, co mě těší. Byť nejsem žádná angličtinářka, zládla jsem ho přelouskat. ;)

pátek 21. října 2016

Kaštaní

Dneska jsme byli s Panem Ovečkou sbírat kaštany. Mamka si vždycky bezuzdně cpe kapsy a když už je má těžký, tak říká :  "Tak tenhle, ten už je poslední. No ale podívej na tenhle, tak ještě ten." A tak pořád dál, až už jí kaštany z těch kapes padaj. ;) Nakonec jí zastaví jen to, že si vzpomene na ty ubohé dětičky, které přijdou po ní, a že právě jim tam musí taky něco nechat. Pana Ovečku to taky bavilo. Sám jich sice moc nenašel, ale mamka chodila a ukazovala mu. Tak se vždycky sehnul, sebral kaštan a když mu ukázala další, tak z ručičky pustil ten první a vzal si další.
A jako na potvoru se mi vybil mobil. Těšila jsem se na fotky v listí, a jak bych tam Pana Ovečku povalila a fotila, dokud by neměl zmrzlou prdelku a nakonec nic.

Ale doma... Jsem si to focení vynahradila a dokonce je máme už i naaranžoavaný. ;)


Ps : A Slečna Žužuna je taky spokojená. Těší se, až všichni usnem, že si zahraje koulovanou. ;)

úterý 18. října 2016

Konečně taška

podle mého gusta.

A ještě jsem ji i sama šila. A látku si vybrala a celou ji vymyslela. Prostě paráda. :)

Je perfektní. :)


Ps : Návod nemám. Ale míry jsem si psala, tak třeba nějakej časem sepíšu, až budu šít další. :)