neděle 3. prosince 2017

Ovečky pro Pana Ovečku

Něco malého do předsíně, aby měl pan Ovečka kam rukavičky a čepici v zimě složit. :) Nic závratného. Momentálně jsem ráda, že vůbec něco vzniklo.
Jinak mám pocit, že už nikdy nic nedokončím a tím pádem ani nic nového nezačnu. Protože kvůli nedokončeným nic nezačínám a nedokončené nejsem schopná dokončit. :)

Ten samý pocit jsem měla u pana Ovečky, ale teď se to s Oldřiškou zdvojnásobilo. :)

Takže jen krátký článek, protože času je opravdu málo a tak ho jdu trávit raději s pletením, než psaním. :)


sobota 18. listopadu 2017

Kreativita

Dnes na Výstavě kreativity jak Alenka v říši divů. :) Tolik třpitivejch věciček, že z toho Oldřiška nemohla usnout. Byla zase v nosítku, protože je to pro nás pohodlnější a držela se statečně minimálně půl hodiny.

Špejchar je na takovou výstavu jako dělaný. Aspoň já si to myslím.
Ani všechny ty věci nedokážu pojmenovat, tak jsem si je aspoň fotila, abych se mohla kochat za dlouhých zimních večerů, až budou obě děti spát. :)










Knoflíčky. Ale jaké! Kdysi jsem si pár balíčků koupila na Krajkářských trzích, a pak marně sháněla další. Až tady se mi poštěstilo a mám i vizitku. :)



A pár mňauň pro pana Ovečku na svetr, až se zas po sto letech hecnu a budu mu chtít nějakej uplést. :)


Plast. Moc hezký věci, neokoukaný.


Věnce. Hm... :)


Jasně, špagáty. Vypadaly dobře a jsou podobný přízi. :)
Košíček na rozdělaný projekt by se určitě hodil. Do jara to promyslím a možná pak nějaký zakoupím.







 Filc mě zklamal. Chytaj se na něj všecky chlupy co opadaj z naší zvířeny. Takže filc už nechci. :)
Ale výběr tam byl veliký. I různě vzorovaný, s různými motivy a tak. Ale nevyfotila jsem ho, když mě až tak nezajímal. Dojeďte se podívat, výstava je do zítra. :)


Tyranosaurus pro pana Ovečku. :)





Spousta kožek. :) V akci 10+1 zdarma. Hm...


Až bude pan Ovečka a Oldřiška starší, namalujou si vlastní polštářky. :)





No jasně že jsem tam nakonec objevila přízi, jak jinak. :)
Ale nekoupila jsem. Kousala mě.




 Patchwork se mi líbí. Líbí se mi, když ho dělá někdo jinej než já. Já na to nemám buňky. Ale až najdu kamarádku patchworkářku, upletu jí teplý ponožky (asi tak 100 párů :) ) a ona mi za ně ušije deky pro dětičky.


 A tohle se mi taky líbilo. Jde to umejt, až se na to nachytá prach? :)


Tak a teď vážně. Venku je hnusně a tahle výstava vám zaručeně zvedne náladu. Je tam spousta dílniček ve kterých se dá dělat spousta věcí a před každou budovou něco dobrého do bříška. :)

No a já nám tak zpoloviny naplnila adventní kalendář pro pana Ovečku. jupí. :)

pondělí 27. února 2017

Koťátko

V sobotu ve Vypáleném koťátku... Do poslední chvíle jsem si nebyla jistá, jestli pojedu. :) Momentálně nevím dne ani hodiny, kdy mi zas bude blbě. Ale blicí pytlíček jsem měla zabalenej, a moc jsem chtěla ven a tak jsem jela. A asi mi ta cesta na "čerstvým" vzduchu skrz celou Prahu pomohla.
Pak už mi bylo fajn celý odpoledne.
A holky... To byla paráda.
Tentokrát nás bylo jen pět a půl, ale o to to snad bylo lepčí. Společná řeč byla jasně daná a mlčení nebylo trapný, protože každý přeci ví, že když mlčí pletařka, je to jen pro to, že počítá.
Jinak prostě mlčet neumí. Obzvlášť když se sejde se svojí bandou. :)


Toto je Andrea. Andrea tohle uměla už v době, kdy já jsem ještě nosila pleny. :)
Andrea si kvůli poplachu na letišti nestihla koupit přízi na další projekt a tak sebou neměla nic rozpleteného. Naštěstí si sebou Péťa vzala nákrčník a klubka na ponožky a tak měla i Andrea co plést. Její obrace oka jsou stejná jako naše, ale plete je úplně jinak. :) Neptejte se jak. Myslím, že je to nějaký kouzlo a do těch já moc nevidím.


Toto je Markéta a šatky dle návodu z Garnstudia. Markéta nakonec volala domů, že se vrátí později, protože se prostě nechtěla tak brzo loučit. :)



Tohle je Jára a Andrea. Měla jsem velkou radost, že se jim moje knížka líbila. Jak se nad ní holky rozplývaly. Juchů. :)



Toto je Markéta. To co má Markéta na sobě je krásný dyzajnový kousek. Včetně špendlíku. :) Předpokládám, že byl upleten tak asi za dva večery. :)


Toto je vzorek vzoru. To vytváří Radka. Bude to vestička. Na Radce bude vypadat skvěle, protože i Radka vypadá skvěle. :)


A tady vesta v akci i s Radkou. Líbí se mi, když holky pletou tak rychle, že je nejde zaostřit. :)


Markéta je turbo pletařka. Když jsem viděla jakou rychlostí plete, měla jsem chuť, vzít svoje pletení, zahodit ho a místo něj se věnovat krmení ptáčků v parku. :)
Nikdy nebudu umět plést tak rychle. Asi je to tak v pořádku, s mýma očima by se mi nejspíš dělalo špatně od žaludku. Ale teda závidím. :)


Jára je specialistka na recyklaci. Momentálně zrecyklovala přízi, aby mohla vytvořit tenhle nákrčník.
Knoflíky jsou od Marie, která tentokrát nemohla přijít.


No a (haha) největší bordel měla na stole Péťa. Protože pletla, pila, jedla a bylo jí dobře. A když je mi dobře, mám tendence si kolem sebe vytvářet hnízdo. :)


Takže díky, holky. Bylo to fajn a doufám, že příště zase!